Název

Zkušební pěchotní srub CE Jordán

Popis

A jdeme na bunkry. Jeden z největších a nejznámějších bunkrů na Brdech je Zkušební pěchotní srub CE Jordán ale domorodci mu neřeknou jinak než ''Benešák''. Jordán je jedním z nejznámějších vrchů Středních Brd. Stejně se jmenuje i vojenská cílová plocha, která se rozkládá v jeho severních svazích, ve východních svazích Dlouhého vrchu (775 m) a západních a severních svazích vrchu Houpák (794 m). Velmi populární jsou pláně mezi Jordánem a Houpákem, které patří i přes oficiální zákaz vstupu k nejnavštěvovanějším lokalitám Středních Brd. Po založení brdské střelnice v r. 1926, byla právě jordánská plocha jedním ze dvou míst v Brdech (tím druhým byla Baština - Brda), kde se později testovaly prvky československého opevnění. Nacistické Německo brdskou střelnici využívalo (pod názvem „Truppenübungsplatz Kammwald“). Samotná dopadová plocha slouží nejen pro dělostřelectvo, ale i pro nácvik leteckého bombardování s pumami do 100 kg a ke zkouškám vyvíjeného leteckého zbraňového systému (kulometu) „Plamen“. Jeho stavba byla dokončena 19-27. května 1936 Litickou akc. společností Praha a bylo v něm intenzivně testováno vybavení a výzbroj pro československé opevnění a byl také sám podroben ostřelovacím zkouškám.
Brdský objekt byl postaven jako jednostranný, jednokřídlý, pěchotní srub v "římské" odolnosti II. V oficiálních dokumentech byl nazýván s krycím označením "zkušební pěchotní srub CE", ale dnes je většinou používáno označení podle cílové plochy na které stojí a širší veřejnosti je znám jako "Jordán". Při zkouškách byl zkušebně postřelován zbraněmi různých ráží a to opět včetně nejtěžšího našeho předválečného děla - 30,5 cm moždíře od 305. těžkého dělostřeleckého pluku. Beton odolal i při opakovaném zásahu tímto kalibrem a nedošlo k proražení stropu ani stěn. Po provedených zkouškách byl srub opraven a sloužil k testování vnitřního vybavení - například ventilace a také samozřejmě k výcviku osádek těžkého opevnění, neboť jako z jediného srubu, zde bylo možno provádět nácvik ostrých střeleb. Osádku tvořil 1 desátník, 3 svobodníci a 18 vojínů. Plně vyzbrojený a vybavený srub se stálou osádkou byl využíván zejména pro výcvik velitelů rot a nižších důstojníků pevnostních jednotek, dalším z hlavních úkolů objektu bylo provádění ostrých střeleb z lafetovaných zbraní. Posledními úpravami prošel objekt CE v poválečných letech, kdy se prováděla reaktivace pohraničního opevnění. Významnou událostí byla návštěva prezidenta republiky dr. Beneše, který se tu v listopadu 1936 podrobně seznámil s vybavením a shlédnul ukázku palebné přehrady ze všech zbraní objektu. Točilo se zde i několik filmů. Kdo by neznal Svěrákovu Obecnou školu a večerníčky o medvíďatech pana Chaloupky. Jordánská plocha však představuje i cenné území pro botaniky a zejména geomorfology. Zdejší ekosystém odpovídá tomu, s čím se jinak lze setkat v oblastech blízkých polárnímu kruhu nebo v nepoměrně vyšších pohořích. V každém případě patří v Brdech dopadová (cílová) plocha Jordán a její okolí k tomu nejlepšímu, nejzajímavějšímu a nejatraktivnějšímu, co lze ve Středních Brdech spatřit.

Kategorie a štítky

Nastavení